Cirkulární přístup k české ovčí vlně
Cirkulární koncept je důležitý zejména pro ochranu naší půdy a zajištění života pro další generace.
Význam chovu ovcí u nás – chov a krajina, půda
Pasení zvířat je kromě jiného činností, která významně ovlivnila současný vzhled evropské krajiny. Z důvodu přechodu na ustájený chov v souvislosti s intenzifikací zemědělství od 18. století se od pasení ustoupilo. To tedy začalo postupně ztrácet na významu. Až ve druhé polovině 20. století byl zjištěný pozitivní přínos volného pohybu stád na životní prostředí, které v průběhu té doby změnilo výrazným způsobem svůj ráz.
Spásání a zadupávání rostlin do půdy bylo podle ochránců přírody ještě do 60. let minulého století důvodem, proč se pastevectví zakazovalo. Později ale výzkumy ukázaly, že ovce a kozy, pohybující se na území vytváří svou hmotností a kopyty ideální podmínky k narušení celistvého trávníku a vzácné druhy -které by jinak udusily travní drny a odolné rychle rostoucí rostliny - dostávají příležitost vyklíčit. Kontrolované spásání travních porostů stády ovcí a koz navrací do krajinných oblastí původní druhovou rozmanitost rostlin a v její návaznosti také živočichů. Různorodost travního porostu umožňuje ovcím a kozám selektivní spásání, které podporuje život bezobratlých živočichů, mající potřebné útočiště v nestejnoměrně spásaných plochách.
Další významnou hodnotou pastevectví je zvířecí trus a tekuté výkaly, obsahující živiny z dané lokality, které zůstávají na pastvině, slouží jako hnojivo a zasluhují se tak o úrodnou půdu. Při dlouhodobém sečení končí složky minerálních živin, jako dusík, uhlík, fosfor, vápník a další, společně se semeny k reprodukci ve vzniklé biomase, která se z pastviny odváží pryč a živiny a semena z půdy tak razantním způsobem mizí. Celoroční pastva zvířat oproti sečení umožňuje na dané lokalitě návrat potřebných látek v podobě exkrementů zvířat zpět do půdy. Tento uzavřený cyklus je důkazem fungujícího místního ekosystému.
Průmyslové zpracování přívětivě k naší krajině
Značka Linda Havrlíková dbá při zpracování na čistý proces, aby se výrobky mohly po skončení své životnosti opět vrátit do půdy, kde se stanou zdrojem pro další generace.
Běžné průmyslové zpracování ovčí vlny
Ačkoliv je vlna přírodní vlákno, při výrobě se profesionálně chemicky čistí od běžných nečistot z pastviny a několikrát chemicky upravují, než je z nich příze a látka.
Vlna se pere od lanolínu, poté se tzv. karbonizuje - výsledkem je, že nevidíte v pletacích přízích ani látkách žádná stébla ani tobolky trav, která tam vždycky! více či méně jsou. - prý při karbonizaci živočišné vlákno netrpí a proto je to běžná praxe. Z mého pohledu se tím definitivně vlněné vlákno umrtví hned na začátku procesu a ztratí část svých vlastností.
Další cesta putuje do firmy, kde se vlákno musí znovu domastit umělým lanolínem (velmi nízké procento.) Běžnou úpravou při výrobě jsou zušlechťovací lázně a aviváže – pro ještě větší jemnost a nekousavost vlny, pratelnost i v pračce, případně lepší navazování barviv. Pozor! i ekologická barviva jsou vytvořená chemicky, jen jsou o nějaké procento méně toxická. Dále se praktikují různé tzv. ,,stabilizace" přízí a další úpravy pro lepší následnou zpracovatelnost – opět chemicky. Tyto úpravy si představíme tak, že se přírodní vlákno obalí chemickou sloučeninou do obalu, který vlákno chrání a zlepšuje tyto výše zmíněné vlastnosti. Z mého pohledu uvnitř přírodní vlákno stále je, ale nosíme na pokožce chemii tak či tak a tento materiál rozhodně není v přírodě kompostovatelný beze zbytku. Příroda samozřejmě ty všechny navázané chemické látky jednoho dne odbourá, protože je moudrá a nechce je tam. Ale to ostatně udělá jednou se všemi umělými materiály.
Výše popsaná praxe funguje u běžných přízí a látek a dalších materiálů. Při bližším zkoumání jsou dohledatelné menší i větší firmy po celém světě, které už to dělají jinak.
Průmyslové zpracování ovčí vlny značky Linda Havrlíková
Třídění a nákup vlny provádím osobně přímo u chovatele. Sama si vlnu vyberu a odkoupím tu, kterou připravím do žoků k odjezdu. Dále probíhá průmyslové praní – zde je nutné použít chemický prací přípravek, aby špatně vypraná vlna následně nepoškodila strojní vybavení dalších firem. Firmy, stejně jako v běžné praxi použijí umělý ,,ekologický“ lanolín ve velmi nízkém procentu, aby nedošlo k poškození strojů ani vlněného materiálu. Tím je výrobní proces hotový. Materiál tedy na sobě nemá žádnou chemickou úpravu a je možné ho kompostovat.
Pokud českou vlnu zapracuji do vlněného sukna nebo oděvní tkaniny, hotová látka se ještě jednou přepere ve vodě se saponátem, aby se umělý lanolín vypral a struktura látky získala svou finální podobu. Čepice a doplňky peru a také přírodně barvím osobně ve studiu.
Fotografie: Taja Spassková, projekt Stem